Jako každý rok se naše farnost i letos vydala na pouť do Medugorje, původně malé vesničky na západě Bosny a Hercegoviny. Dnes je to rozlehlé město s velkým množstvím hotelů, obchodů, ubytovacích zařízení a kostelem, který je dominantou tohoto místa. Nad městem se tyčí vrch Križevac, kam chodí poutníci a po cestě se modlí křížovou cestu. Nejdůležitější je však Podbrdo, místo, kde se v roce 1981 poprvé zjevila Panna Maria skupině několika dětí. Dnes se zjevuje denně třem vizionářům, kterým pravidelně předává svá poselství, která jsou určena pro nás. To všechno tu tedy je kvůli Panně Marii, která si toto místo vybrala, aby se stalo pokladnicí jejich milostí.
V neděli 9. května jsme vyjeli autobusem do Medugorje. Cesta byla dlouhá, ale opravdu stála za to. Nad ránem jsme měli ještě krátkou zastávku u moře. Odpoledne v Medugorje jsme strávili každý po svém, někdo se šel projít do jemu známých míst, někdo odpočíval po náročné cestě, jiný se ponořil do hovoru se svými blízkými. Program nám částečně vytvářela sestra Monika, která tu žije, hned první den jsme měli krátkou přednášku o Medugorských zjeveních. Každodenně zde probíhá večerní program, který začíná modlitbou radostného a bolestného růžence, pokračuje mší svatou, končí modlitbou za uzdravení a slavným růžencem, někdy je doplněn o adoraci nebo klanění kříži.
Další den jsme zahájili českou mší svatou v kapli i s ostatními Čechy, kteří tu byli. Po mši jsme šli společně na Podbrdo, cestou jsme se modlili. Poté nás čeká přednáška na Hradě. Hrad, to je místo, kde žije paní Nancy se svým manželem Patrickem, kteří žili v Kanadě a na základě poselství Panny Marie se obrátili, přišli sem do Medugorje a postavili Hrad, který slouží pro duchovní akce. Odpoledne míváme volné, aby ho každý strávil tak, jak chce. Modlitbou, povídáním, různými způsoby. Večer je zase obvyklý večerní program.
Ve středu po české ranní mši se modlíme růženec světla za kostelem pak nás čeká přednáška fra Danka Perutiny, místního františkánského kněze (františkáni jsou tu v oblibě, protože v době válek pevně stáli při svém lidu a podporovali ho) o Medugorje. Odpoledne se někteří zájemci vydávají na Križevac. Dnes po večerním programu je adorace.
Ve čtvrtek nás čeká modlitba slavného růžence na Podbrdu, je totiž slavnost Nanebevstoupení Páně. Pak se přesouváme do Cenacola. To je komunita chlapců, kteří byli závislí třeba na drogách, alkoholu, a teď tu prochází školou života a učí se žít křesťanským životem. Dva chlapci nám předávají svědectví. Po večerním programu je opět adorace, k dnešní slavnosti. Bratři Češi odjeli, ale dnes máme mši s bratry Slováky. Poté se vydáváme na Križevac. To nám zabere celé dopoledne. Máme před sebou poslední odpoledne, balení a nakládání věcí, ale především osobní loučení s Medugorje. Po večerním programu zakončujeme naši pouť shlédnutím divadelního představení Marnotratný syn, které připravili chlapci z Cenacola. Pak už nasedáme do autobusu a odjíždíme domů.
Medugorje je úžasné místo, kde je zvláštním způsobem přítomná Panna Maria a uděluje své milosti. Každý člověk, který sem jede s určitým záměrem, prosbou, se nevrátí s prázdnou. Ale nedá se to všechno vypovědět, musí se to prožít. A proto, kdybyste chtěli vědět o Medugorje něco víc, nebo se tam i podívat, doporučuji vám stránky www.verite.cz nebo čekat, až bude vyhlášena další pouť.
Alena Jílková ml.